Doc. RNDr. Hana Krásničanová, CSc.
Doc. RNDr. Hana Krásničanová, CSc.
Pediatrická klinika 2.LF a FN Motol

U některých konkrétních chorob je možé tuto chorobu při včasné a správné diagnóze odstranit, např. léčbou růstovým hormonem. Hlídejte růst svých dětí!

Měření výšky dětí je sice součástí preventivních prohlídek u pediatrů, s ohledem na jejich dvouletý interval však nemusí dojít k odhalení růstové poruchy a s ní souvisejícím onemocněním včas. Své potomky byste proto měli měřit každých 6 - 12 měsíců a data jejich výšky hodnotit s využitím dnes snadno dostupných růstových grafů. Zařazení výšky dítěte v tzv. percentilových pásmech těchto grafů je intuitivní a tedy téměř snadné.

Jak děti rostou?

Růst každého zdravého člověka po narození probíhá ve třech fázích, do jisté míry odlišných u chlapců a dívek.

1. Tzv. infantní období, trvající v průměru do 1,5 roku u dívek a do dvou let u chlapců, je pokračováním nitroděložního růstu. Je to období nejrychlejšího růstu – v prvním roce života vyrosteme přibližně o 25 cm, ve druhém roce pak o 12 cm. Na konci tohoto období již zdravé děti dosahují přibližně 50% dospělé výšky.

2. V období dětství, tedy přibližně od dvou let do puberty, rostou děti již pomaleji a pravidelně, v průměru 5 až 6 cm za rok. Nejpomaleji rosteme v období konce dětství, těsně před nástupem puberty. Ačkoliv je dětská růstová fáze spojena s nejpomalejší rychlostí růstu do výšky, je zároveň obdobím nezbytně spojeným s dostatkem růstového hormonu. Růst v dětství představuje 35% celkového růstu těla do výšky.

3. Posledním obdobím růstu je adolescence spojená se zrychlením růstu a s pohlavním dospíváním. Začíná pubertou (v průměru v 11 u dívek a ve 12 letech u chlapců), podmíněnou dostatkem pohlavních hormonů i růstového hormonu. U dívek a chlapců se tato fáze růstu (15% z celkového růstu) značně liší: dívky nejrychleji rostou v prvních dvou letech svého dospívání a vrcholu růstové rychlosti dosahují již 1 rok po startu puberty, resp. 1 rok před první menstruací. Chlapci do této fáze růstu vstupují okolo 12. roku a vrcholné rychlosti růstu dosahují až po dvou letech, tedy v průměru ve 14 letech. Růst dlouhých kostí (ty nejvíce rozhodují o výšce našeho těla) je u současných zdravých adolescentů ukončen u dívek v 15, u chlapců v 16.5 letech („zdravé rozmezí“ je 13 - 17 dívky, 14.5 - 18.5 roku chlapci).

Co ovlivňuje výšku

Na růst a dosaženou výšku těla má vliv dědičnost a pohlaví - průměrný rozdíl mezi výškou mužů a žen v dospělosti je 13 cm. Současné mladé ženy u nás dnes v průměru měří 167cm, muži 180cm. 95% dospělé populace ČR je v pásmu 155 až 179cm u žen, 166 až 194cm u mužů (5% populace je menší a vyšší). Obdobný rozsah výšek pro každou věkovou skupinu chlapců a dívek poskytují percentilové růstové grafy. Podle výšek rodičů lze s vysokou pravděpodobností určit pásmo, v němž bude dospělá výška jejich dětí. Stanovujeme ho součtem výšek obou rodičů, od něhož u dívek odečítáme a u chlapců přičítáme 13 cm. Po vydělení této hodnoty dvěma získáme tzv. střední rodičovskou výšku (SRV). Ta je středem pásma o rozsahu až 20cm (+/-10cm okolo SRV), v němž se nalézá výška dítěte v dospělosti.

Podmínkou plného dosažení dědičné výšky je fyzické i psychické zdraví, jehož součástí je dobrá kvalita zdravotní péče a výživy. Zcela přesnou předpověď dospělé výšky vašich dětí dnes spolehlivě určí specializovaná pediatrická pracoviště, optimálně na základě tzv. kostního věku, který se stanovuje z rentgenogramu levé ruky.

Nejčastější poruchy růstu

Růst dítěte v negativním smyslu může zcela zásadně ovlivnit dědičnost, výživa, úroveň pohybové aktivity či dlouhodobý psychosociální stres apod. To vše je třeba vzít v úvahu předtím, než poruše růstu přisoudíme další možnou příčinu – závažné onemocnění. Rychlost růstu a konečnou výšku těla mohou negativně ovlivnit zánětlivá onemocnění střev (např. Crohnova choroba), porucha vstřebávání živin (celiakie), chronická nedostatečnost funkce ledvin, některé srdeční vady či vrozené poruchy vývoje a růstu kostí (tzv . kostní dysplazie). Menší skupinu pacientů pak tvoří děti s hormonálními poruchami - jedná se především o onemocnění spojená s defekty tvorby růstového hormonu, hormonů štítné žlázy, případně hormonů pohlavních žláz. Ke vzácnějším příčinám růstového selhání patří vrozené genetické vady (např. Turnerův syndrom či syndrom Prader – Willi) spojené se sníženou účinností růstového hormonu. V současnosti narůstající skupinou pacientů s růstovým handicapem jsou děti s nitroděložním omezením růstu (tzv. IUGR) a předčasně narozené děti.

Mnohé z těchto dětí je dnes možné léčit růstovým hormonem. Ten je v současnosti aplikován buď formou každodenních injekcí nebo šetrnější „bezinjekční“ tryskovou aplikací, tzv. transjekcí.

Doc. RNDr. Hana Krásničanová, cSc.
Pediatrická klinika 2.LF a FN Motol